Napsal Pár věcí se Revellu v poslední době povedlo. Toto je jedna z nich.
Nenapíšu nic nového, jen potvrdím to, co už zjistilo mnoho lidí: Me-262 Schwalbe v měřítku 1:72 je vynikající model, který v sobě skloubí výborné zpracování a přesnost. Tyto vlastnosti jsou většinou vykoupeny vyšší cenou stavebnice. To ale u Revellu neplatí, cena je více než příjemná, pod 200,- Kč. Je s podivem, že Revell při jeho strategii zaměřené spíše na hypermarkety a hračkárny vytvořil nově inovovanou řadu dvaasedmdesátin, které většinou předčí i produkci japonských firem. Nicméně pokud bude tento trend i nadále pokračovat, odpustím firmě přebalené staré modely od Monogramu vydávané za novinky, protože si je na rozdíl od skutečných firemních novinek nebudu kupovat.
Zpět ke stavebnici: Zkusím nalézt alespoň nějaké mouchy, byť možností tolik nebude. Začal bych krabičkou. Měkká krabička otevíraná z boku je sice asi ekologicky snáze recyklovatelná, ale není příliš pevná a hůře chrání obsah. Ekologické hledisko je sice chvályhodné a bezmezně jej respektuji, nicméně jak je ekologický vlastní plastikový model, jeho barvy a lepidla? Na krabičce je velmi pěkný obrázek p. Velce.
Stavebnice je lisována ze světle šedé hmoty, která je oproti některým jiným výrobcům měkčí. Já osobně to považuji za výhodu, neboť díly se velmi dobře opracovávají a pokud se někdo chystá model rozřezat, pak má práci velmi usnadněnou. Jelikož jsem pár řezů provedl, použil jsem obyčejnou žiletku nasazenou do spáry paneláže a jediný čistý řez oddělil vše potřebné. Základ stavebnice je univerzální a je podkladem i pro dvoumístnou verzi letounu.
Rozhodl jsem se při stavbě udělat několik úprav, hlavně detailů. Použil jsem set firmy CMK na výzbroj a na motor. Zbytek detailů jsem dodělával ručně.
Interiér je řešen jako u skutečného letounu, je tvořen vanou, která překvapivě obsahuje náznaky detailů na spodní straně, která ale není díky zaslepeným šachtám vidět. Příliš detailů do kokpitu přidat nelze, spokojil jsem se s upínacími pásy a několika páčkami, spíš jsem se snažil v kokpitu naznačit popisky.
Před kokpitem jsem uříznul celou příď a obě poloviny trupu jsem slepil. Vzal jsem spodní díl centroplánu a horizontálním řezem žiletkou jsem odříznul původní podvozkovou šachtu mimo části určené podvozkovým nohám. Pilníkem jsem zeslabil okraje otvoru pro šachty a kolem celé šachty jsem zevnitř vytvořil nízký límec z pásku nastříhaných z víček od jogurtu. Na stejný materiál jsem si obkresil tužkou obrys šachty, který jsem vystříhnul a celou destičku jsem na límec nalepil. Tím vznikl charakteristický průhled do šachty na dno vany kokpitu. Na dno vany jsem doplnil detaily podle podkladů, např. v HTmm či podle speciálu MBI.
Centroplán jsem zespodu přilepil k trupu a do torza přídě jsem umístil závaží. Bohužel, toto umístění je příliš blízko těžišti a jeho účinnost není ideální. Do torza jsem vsadil odlitek přídě od CMK, který pasuje naprosto dokonale. Na přesahující centroplán jsem nalepil horní poloviny křídel, na pravé křídlo jsem pak zkompletoval motor a spodní polovinu křídla. Jediné tmelení bylo až dosud nutné pouze na rozhraní resinové přídě a mezi polovinami trupu!
Do levého křídla jsem vlepil resinovou maketu motoru od CMK, bohužel, můj exemplář byl zčásti nedolitý na horní ploše nad motorem, zde bylo tmelení třeba ve větší míře. Jinak jsem motor nijak neupravoval, pouze jsem jej vybarvil několika metalízami. Po osazení ocasních ploch byl drak letounu prakticky hotov. Začal jsem si chystat makety kanónů do přídě a zjistil jsem, že nepasují zcela ideálně. Vlastně se jednalo hlavně o dvě šikmé podpěry napříč zbraňovým prostorem, při dané situaci je nebylo možno umístit. Jako řešení jsem zvolil čs. nevyzbrojenou variantu AVIA S-92, na kterou jsem měl obtisky od Směru. Na přídi jsem tedy přelepil výstřelné kanálky plechovými krytkami Směr. Přiznám se, že řešení mi připadá ne zcela šťastné. Jsem sice rád, že mám ve sbírce čs. verzi tohoto proudového stroje, na druhou stranu – mám model, který má otevřený prázdný zbraňový prostor, což zavání trochu nelogičností…. Do budoucna zřejmě zkusím situaci vyřešit výrobou nových kanónů a předěláním markingu na originální verzi, Avii si postavím zakrytou. Nabízí se marking stroje ozdobeného myšákem Mickey.
Celý model jsem pak přestříkal světle zelenou barvou, kterou jsem si namíchal podle krabičky stavebnice firmy Směr z lihovek Agama. O původu obtisků jsem se již zmiňoval. Revell naznačil paneláž krásně ostrým negativním rytím, do kterého jsem napustil tmavě tónované ředidlo S6006. Jemně jsem povrch odřel stříbřenkou a doplnil jsem podvozek, antény a krytky otevřených částí.
Teď si vybavuji, že jsem chtěl stavbnici taky trochu pohanit…, hmmm, co by zasloužilo zlepšit, to je kabinka. Je velmi silná a vcelku. Nechtělo se mi lisovat novou, tak jsem zvolil následující řešení: nejprve jsem ji rozřezal na tři části, pak jsem nejprve pilníkem, později jemnými smirky probrousil její vnitří plochu do tenka. Takto zakalenou kabinku jsem opět zevnitř natřel lesklým akrylovým lakem, výsledek sice není dokonale průhledný, nicméně na modelu působí velmi dobře. Ještě bych možná trochu zkritizoval původní obtisky. Většina modelů Revell má podobné: Zvláštně matné a nekvalitně působící dekály, které ale kupodivu na model dobře přilehnou a jejichž soutisk nakonec není tak hrozný, jak se zprvu zdá…. Ale možná je to můj subjektivní dojem….
Nakonec jsem tedy sáhl už jen po polomatném lihovém laku Agama, kterým jsem zafixoval celý povrch a postavil jsem model před fotoaparát. Díky odlité přídi jsou trochu problémy s vyvážením modelu, pokud budu stavět model příště (a to budu určitě…), přidám zátěž i do motorových gondol a v trupu ji posunu více dopředu.
