Napsal Naježená obludka ve čtvrtce.
Opět jsem sáhl do pamětnického archívu, abych se podělil o zážitky ze stavby. Tentokrát je to něco na Modelmágu zcela nového – moderní helikoptéra. Přiznám se, že mám velkou slabost pro příšeru jménem AH 64 Apache. Fascinuje mě svými výhružnými tvary a ačkoliv jsem velký pacifista, nemůžu neobdivovat dokonalou válečnou technologii tohoto stroje.
Apache jsem viděl postaveného u kamaráda Dušana Šimka a zatoužil jsem po něm taky. S Dušanem jsme se tedy dohodli na neobvyklé věci-model mi půjčil a já podle něj doma chytal inspiraci. Pořídil jsem si plechy od Eduardu a na burze jsem levně koupil stavebnici verze Longbow od Italeri. Ještě jsem sehnal pérovkovou brožůrku hradeckého KPM a Bílkovu dvojstranu.
Začal jsem přirozeně kokpitem, kde jsem veškeré ovládací panely a palubní desky použil z plechů, předělal jsem sedačky, vylepšil ovládací prvky, doplnil několik popisek. Do levé půlky trupu jsem vyboural otvor pro instalaci avioniky, další dveře jsem otevřel na pravé polovině trupu. Všechny potřebné krabičky a bedýnky jsem vyrobil nově z plastikové destičky. Pokud chci vyrábet nějaké menší novotvary, slepím několik vrstev výstražné tabulky a takto vzniklou hmotu obrousím a zatmelím do patřičných tvarů. Velký efekt udělají náznaky popisek, kabely jsem znázornil pomocí nitě vytažené z plastiku, vždy jsem několik kabelů slepil do jakési sběrnice. Dvířka jsem vylepšil vnitřními prolisy, které jsem vlepil do zeslabeného původního dílu.
Vrtulníky mají jednu výhodu a tou je vcelku malé tmelení. Přesto bylo třeba tmel použít na rozhraní obou polovin trupu a při slepení motorových gondol. Broušením bohužel vzalo za své něco z bohatého nýtování, toto bylo nutné opravit. Tím se dostávám k zásadní věci-stavebnice je pozitivně rytá, což je ale u daného typu rozhodně lepší varianta, skutečný Apache má totiž poměrně výrazné vystupující nýty.
Nyní jsem měl základní drak stroje sestavený, zalepil jsem tedy kabinku u které jsem si předem natřel vnitřní konstrukci. Zhluboka jsem se nadechl , světle šedou barvou jsem ručně orámoval okna, tmavou olivovou jsme pak udělal další ráměček těsne okolo šedé. Vše jsem vykryl maskovací páskou a kabinu jsem přitmelil.
Jelikož jsem měl hotový trup, mohl jsem začít stříkat. Na nastříkaný model jsem začal lepit těch několik málo obtisků, které Apache obsahuje, bohužel, díky nýtování příliš dobře nepřiléhaly.
Pokračoval jsem detaily-vylepšil jsem detektory na přídi, přidal různé úchytky, anténky, ostruhu, podvozek jsem doplnil několika hadičkami. Na hřbet jsem z plechu Eduard vytvaroval majáček, který jsem záměrně nechal v původní barvě mědi-bylo to nejpodobnější originálním zrcátkům. Po letounu jsem z doplňkového setu rozsázel deflektory a stříhače drátů, na záď jsem poskládal nádhernou výmetnici světlic. Výzbroj jsem použil ze stavebnice, opět jsem přidal pár detailů z plechu a plastových nitek.
 |
Zbývaly již jen oba rotory. Předělal jsem některá táhla, z měděného drátku jsem doplnil nějaké rozvody něčeho, popiskami jsem vybavil jak samotnou hlavu, tak součásti lokátoru. Jelikož je celý model značně naježený, na první soutěž jsem jej raději transportoval ještě bez nalepeného rotoru, nyní mohu zodpovědně prohlásit, že model se dá bezpečně chytit pouze v jediném místě-za motorové gondoly, je ale třeba se vyhnout rotoru. Jak vypadá jako celek na kuchyňském stole můžete posoudit sami. |
Děkuji za toleranci všem, kteří vědí, jak se různá udělátka na Apachovi správně jmenují a omlouvají moji laickou terminologii.