Slunečné dny bezproblémové stavby zastínila první mračna.
Můj milý deníčku: Už týden tmelím jako blázen a nic. Kupodivu se mi podařilo sesadit bez potíží půlky trupu. Trochu jsem musel přibrousit plochu na osazení VOP, ale nakonec se mi podařilo zachovat i geometrii. S trupem ani moc problémů není, horní kryt se tmelí celkem dobře, trup je navíc poměrně rovný, takže se dobře brousí. Že bych vybrousil nějakou paneláž taky nehrozí. Jen ty VOP je potřeba tmelit trochu víc. Vyvrtávám si otvory pro ovládací lana kormidel, zatímco tmel zasychá.
Milý deníčku, víš jak si teď představuju modelářské peklo? Jako místo, kde dostane každý příchozí od Satana za úkol slepit 100 párů dolních křídel k Fokkeru D VI. Výrobce v počátcích asi trochu nezvládal technologii výroby rovného křídla, tak vsadil na slepení křídla ze dvou polovin. Normálně by na tom nebylo nic v nepořádku, kdyby se nejednalo o shortrun. Vzhledem k technologii pro masochisty se nepodařilo křídla vyrobit tak, aby se sbíhaly odtokové hrany. Tím pádem je odtoková hrana i po použití přiměřeného násilí a sekundového lepidla dvojitá, uvnitř zeje mezera přes 0,5 mm. Navíc horní polovina křídla mírně přesahuje přes dolní. No nic, na hranu patlám poctivě tmel a snažím se jí opatrně vybrousit do tenka. Bohužel při tom trochu trpí znázornění prověšeného plátna mezi žebry. U horního křídla problém naštěstí tak markantní není, protože odtoková hrana je zde redukována na 3 žebra na obou stranách, zbytek tvoří křidélka a centroplán. Už teď jsem ale zvědavý, jak tam ty křidélka budou pasovat.
28.2.2003