Napsal Pozitivní recenze na stavebnici, která vás naplní pozitivním myšlením.
Když jsem se rozhodl stavět model slavného Thunderbolta v měřítku 1:48, po delším přemýšlení jsem se rozhodl pro model japonské Hasegawy. Stavebnice je sice citelně dražší, za vydané peníze ale nabízí výrazný komfort při stavbě.
Už prozkoumání krabice nás naplní pocitem pohody. Dílů je mnoho, jsou ale věsměs velmi čistě odstříknuté, bez otřepů. Vyžadují jen minimum broušení, každý díl je připraven k použití během velmi krátké doby. Paneláž je provedena negativně, je přiměřeně jemná. Stavebnici jsem porovnával s výkresy a nenalezl jsem zásadní vadu. Verze s kapkovitou kabinou, kterou jsem si pořídil, obsahuje jedinou obtiskovou verzi-slavný letoun F. Gabreskiho.
Stavbu jsem začal samozřejmě interiérem. Tentokrát jsem nechtěl provádět mnoho úprav, model je ostatně ani nepotřebuje. Proto jsem si jen pohrál s naznačením popisek v kokpitu, část tabulek jsem si vyrobil jako obtisk (nastříhal jsem staré dekály potřebných barev a vytečkoval jsem nápisy). Z domácího depozitáře jsem si vypůjčil lepty pásů, kamarád mi věnoval ze svého vrakoviště leptané pedály. Stavebnice má správně řešené podvozkové šachty, tvořené jakousi krabicí, vestavěnou do křídla. Ty jsem ještě před přilepením do spodního křídla nastříkal a doplnil několika hadičkami. Nechal jsem se přitom inspirovat fotografiemi, které jsem si předem sehnal z Walk Aroundu od Squadron signalu.
Každý modelář jistě ocení výborně vymyšlený postup stavby a dělení dílů. Díky promyšlenému přístupu firmy totiž tmelíte skutečně minimálně, model si navíc sám hlídá geometrii.
Doplnil jsem zbývající součásti draku a celek jsem nejprve nastříkal pololesklou šedou barvou Agama. Odstín jsem si převedl z návodu pomocí tabulek. Nastala chvíle rozhodnutí: Letoun F. Gabreskiho byl poměrně často fotografován a stále se objevují nové podklady. Kamuflážní skvrny jsou přitom poměrně složité, navíc je pravděpodobné, že spodní plochy letounu byly ponechány v původní barvě kovu (v rozporu s návodem). Nakonec jsem prostudoval fotografie, které se mi povedlo sehnat a dospěl jsem k názoru, že se budu držet návodu. Porovnání fotografií a schématu totiž napovídá, že si výrobce dal práci s přesným dokumentováním kamufláže.
Po nástřiku olivových skvrn jsem pečlivě vykryl prostor pro červené doplňky, nakonec jsem nastříkal invazní pruhy. Ty jsem později olemoval černými proužky z obtisků.
Motoru jsem doplnil podle podkladů o několik hadiček. Podvozkové nohy jsem vybavil štítky s popiskami, stříbrným obtiskem jsem vylepšil kryty podvozku. Pomocí špinavě hnědé barvy jsem zaprášil kola podvozku. Z nařezané injekční jehly jsem vyrobil nové hlavně zbraní a Pitotovu trubici.
Obtisky jsem použil kompletně ze stavebnice, mimo výše zmíněných invazních pruhů. I bez speciálních vodiček přilnuly perfektně k povrchu a okopírovaly veškeré detaily paneláže. Kamufláž jsem ušpinil pomocí stříkací pistole, exponovaná místa jsem odřel stříbřenkou. Linky paneláže jsem pak napustil naředěnou černou barvou. Model bez koleček a kabiny jsem přestříkal satinovým lakem Agama. Stříbrný rám kabiny jsem nastříkal pistolí, po předchozím vykrytí maskovací páskou. Doplnil jsem zbývající detaily výstroje a umístil model do vitrínky.
Celá stavba trvala okolo 40 hodin čistého času. Myslím, že mohu vynechat nějaké závěrečné shrnutí, z textu jasně vyplývá, že se jedná o bezproblémovou stavebnici.
