Napsal Po čase jsem dostal chuť postavit éro jen tak z krabičky. Do oka mi padl model od Special Hobby Sopwith Schneider.
Na první pohled do krabičky vypadá model docela pěkně. Klasický short run z šedého plastiku, bez výrazných otřepů s 5 polyuretanovými díly a planžetou plechů.
Výrobce nabízí k postavení letoun v ranné i pozdější verzi, kde je již ovládání křidélky místo nakrucování křídel a jiná směrovka a výškovka. Tři kamufláže nabízejí buď americký nebo dva anglické stroje.
V pilotním prostoru jsem vyrobil z kousku mosazného plechu nové sedadlo a také nahradil knypl volantem, kterým byly vybaveny všechny Schneidery. Pak ještě trochu vylepšil palubní desku. To vše dle návodu na Soptwith Baby firmy Eduard, která tento model kdysi vyráběla. Než slepíte obě poloviny trupu je třeba pod výškovkou vybrousit obdelníkový otvor, ve kterém bude později ovládání kormidla plováku (tvar je předryt výrobcem z rubové části každé poloviny trupu). Pak jsem ještě doplnil šití na pravém boku trupu a to tak, že do předem vyvrtaných dírek průměru 0,3 mm jsem vyšil měděným drátkem stehy a lehce přestřikl tmelem Gunze. Poté již stačí vlepit interiér a slepit obě poloviny trupu. Problém nastává při přilepení vrchního krytu pilotního prostoru, který je na každé straně o 1mm větši a také navázání na zadní část trupu není zrovna ideální, ke slovu přijde tmel a broušeni. Bohužel tím vezme za své i naznačení plátna za pilotním prostorem, které je třeba vyrobit nové. Použil jsem metodu zaškrabávání skalpelem a několikeré přestříkání tmelem.
Mezi zasycháním a broušením přišel na řadu motor u kterého bohužel výrobce zapomněl přidat dva válce, takže jsem všechny odřezal, vyrobil dva nové a opět všech, tentokrát správných 9, znova přilepil. Stejně jako překryt pilotního prostoru nesedí ani horní kryt motoru, zase je třeba brousit a tmelit.
Nyní přišly na řadu křídla, která jsou bohužel největší slabinou stavebnice. Dle podkladů má být horní křídlo shodné se spodním. Bohužel výrobce se sekl u horního křídla na rozpěti o 1mm na každé straně, což by nebyla taková katastrofa pokud by zároveň nezměnil i rozmístění jednotlivých žeber, které tímto nejsou přesně nad žebry na spodním křídle a tím také vzpěry, které mají být kolmé, budou pod úhlem a tím totálně špatně. Náprava byla poměrně komplikovaná a pracná. Nejdříve jsem horní křidlo upravil na potřebné rozpětí, poté zbrousil (dosti hrubě) naznačená žebra na obou křídlech a tužkou, dle výkresu předkreslil nová. Skalpelem a broušením jsem naznačil prověšení plátna. Poté chybělo již jen vyrobit porty, které dělám standardní metodou a to tak, že nalepím proužky lepící pásky v požadovaných místech s patřičnými mezerami a přestříkám vrstvou tmelu Gunze, po zaschnuti pásku sundám a tím mi vzniknou tenké vystupující proužky tmelu, které dosti věrně napodobují porty na žebrech. Ještě malé upozornění, před touto operací je třeba upravit i spodní křidlo, protože po přilepení k trupu není v pravém úhlu vůči ose trupu, ale má mírný šíp. Bohužel já si této zrady všiml až po předešlé složité úpravě a proto jsem to již nechal tak, protože broušením bych zase změnil polohu spodního křidla vůči hornímu a byl bych tam kde na začátku.
Další lahůdkou jsou plováky a jejich vzpěry. Pokud vám stačí plováky z modelu připravte se na to že lepit je na tupo jak doporučuje výrobce je zahráváni si s vlastními nervy a dle mého i nereálná záležitost. Já do každé vzpěry vlepil tenký drátek a do plováků navrtal v patřičných místech dírky. Při pečlivé práci se dají vzpěry s plováky sestavit hezky na sucho. Protože mne nabízený vzhled plováků nenadchnul, dle fotografií jsem se pustil do úprav. Hlavním nedostatkem je chybějící rantlík po obvodu. Proto jsem celé plováky potáhnul plastovou folii z Propisotu a obrousil na požadovaný tvar a rozměr, dále doplnil z kousku plastiku chybějící kování a šrouby. U zadního plováku je třeba doplnit ovládání kormidla.
Dále již stavba probíhala bez větších komplikaci, pominu-li poněkud pracnější přilepení horního křidla a plováků, ale s tím jaksi každý prvoválečník počítá a jistě jej to nevyvede z míry.
Na závěr jsem ještě vyrobil podvozek pro pohyb letounu na souši a dřevěnou kozu jako podpěru pod zadní plovák. Ke cti výrobce slouží, že model stojí na hlavních plovácích i bez dodatečného dovažování.
Interiér je celý v barvě dřeva. To je provedeno klasickou metodou šmrdlání molitanem a trochu dopatinováno olejovkou a dry-brushem.
Původně jsem chtěl nějakou kamufláž přímo ze stavebnice, ale nakonec jsem se rozhodl udělat zcela jinou dle fotografie ve Windsocku str.13. Stroj s č, 8118 který je v původní barvě plátna s dřevěnými plováky. Zajímavostí je že na všech plochách má již klasické britské znaky, ale na spodních plochách horního křídla jsou ještě staré červenobílé kokardy. Na fotografii je stroj vybaven pumovým závěsníkem, ale vzhledem k nedostatku podkladů na toto zařízení jsem jej bohužel vynechal. Veškeré znaky jsou nastříkány dle šablon které jsem si vyrobil na PC a vyřezal na plotru do maskovací folie. Malá poznámka k obtiskům, trupový znak má příliš velký průměr a jeho okraje přesahuji přes hrany trupu což neodpovídá skutečnosti, proto doporučuji použít nějaké z jiné stavebnice. Například znaky z Ni-17 od Eduardu sedí přesně.
Kamufláž je provedena barvou plátna PPG RAL 1015. Patina pak různými odstíny pastelů a olejovou barvou umbra přírodní. Dřevo na plovácích a vzpěrách je provedeno šmrdláním molitanem olejovou barvou na okrový základ, poté vše lakuji lesklým Balakrylem a plováky jsou ještě navíc lehce fouknuty matným Balakrylem, Aby se moc neleskly. Vznikne jakýsi zašlý lesk, přece jen provozem vzal lak rychle za své. Kovový kryt motoru je nastříkán leštitelnou Gunze H 218 Aluminium, poté jsem na ni udělal tečky Maskolem a lehce přestříkl černou barvou a hned zase lehce H 218, dalším krokem je opatrné odstranění Maskolu a případné lehké přestříkání opět H 218 dle úvahy, ať jdou ještě tečky vidět, ale zase ne moc. Po zaschnuti stačí přeleštit lehce vatou a přelakovat lesklým Balakrylem. Patina je opět olejovkou.
Jsou provedeny vytaženou nití z rámečku, která je nabarvena hnědočernou olejovkou. Lanka lepím Herkulesem do předem předvrtaných dírek průměru 0,3 mm a poté vypnu fénem na vlasy. Napínáky jsou vyrobeny z vytažené trubičky od lízátek a navlečeny na lanko před přilepením.
Zavěr
Pokud si chcete postavit model Schneidera odpovídajicího skutečnosti nemáte moc na výběr, budete muset projít výše zmíněnými úskalími. Těm, kterým se nechce podnikat tyto hrozné činy, bude muset stačit poněkud nesprávný, přesto však velmi pohledný stroj. Výrobci bych doporučil věnovat se trochu více studiu podkladů, navíc když jsou tak lehce k sehnání a trochu více přesnosti při výrobě by taky neškodilo. Po vysochání stavebnice dostanete velmi hezký model působící opticky mnohem větším než je.
Plusy:
+ atraktívní typ
+ model není třeba dovažovat, stojí sám na plovácích
+ možnost postavit si rannou i pozdější verzi
+ rozumná cena (350,-)
Mínusy:
– motor má 7 místo 9 válců
– knypl místo volantu
– nepřesnosti při lícováni některých dílu ( ale není to zas tak hrozné)
– na tupo lepené vzpěry plováků
– příliš velké znaky na trupu
– větší rozpětí horního křidla a po nalepení šípovitost spodního křidla
– příliš hrubé znázornění portů na všech plochách
Úplně na závěr děkuji Václavu Hochmuthovi za vzájemnou konzultaci a výměnu pokladů ke stavbě.
Podklady
Windsock Datafiles No. 60
Modělist Konstruktor
Internet
Petr Marek
KPM Frýdek – Místek
www.sweb.cz/kpmfm
Autor: Petr Marek